mpsvJUDr. Martin Svatoš,Ph.D. je zapsán na Seznamu zprostředkovatelů a rozhodců vedeném Ministerstvem práce a sociálních věcí jako zprostředkovatel i rozhodce pro řešení kolektivních sporů podle  zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání  (dále jen ZKV). Více informací zde.

Jednání před zprostředkovatelem krok za krokem

Účelem kolektivního vyjednávání je odstranění kolektivního sporu, tj. sporů o uzavření kolektivní smlouvy a sporů o plnění závazků kolektivní smlouvy, ze kterých nevznikají nároky jednotlivých zaměstnanců.

Projděte si jednotlivé kroky, jak při jednání před zprostředkovatelem postupovat.

Krok 1 Určení zprostředkovatele

Krok 2 Postup vyjednávání

Krok 3 Povinnosti stran a odměna zprostředkovatele

Krok 4 Dohoda stran

Krok 5 Návrh řešení

Krok 6 Neúspěšné jednání a jak dál?

Dokumenty

 

Krok 1 Určení zprostředkovatele

Strany sporu si mohou buď zprostředkovatele zvolit samy. To má celou řadu výhod. Jednak strany demonstrují ochotu vyřešit svůj spor smírnou cestou, jednak si tím ušetří dlouhé čekání v rámci samotného procesu výběru zprostředkovatele ministerstvem i na právní moc případného rozhodnutí ministerstva.

Pokud se strany přesto nejsou schopny na osobě zprostředkovatele dohodnout, určí jim jej na základě jejich písemné žádosti Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pokud jde však o spor o uzavření kolektivní smlouvy, může být takový návrh podán nejdříve po uplynutí 60 dnů od předložení písemného návrhu takové smlouvy. V každém případě musí taková žádost obsahovat:

  1. Přesné vymezení předmětu sporu
  2. Popis předchozího postupu při řešení sporu doložený písemnými materiály
  3. Písemné stanovisko druhé strany

Po přijetí žádosti určí ministerstvo zprostředkovatele výhradně ze seznamu zprostředkovatelů a rozhodců, který samo vede.

Zprostředkovatelem může být fyzická osoba způsobilá k právním úkonům podle práva České republiky nebo právnická osoba, pokud souhlasí s výkonem této funkce.

DŮLEŽITÉ: Strany by měly neprodleně kontaktovat svého zprostředkovatele a domluvit se s ním na dalším postupu. Zákon počítá s celou řadou lhůt, a proto, má-li být jednání úspěšné, je třeba se rychle dohodnout na stanovení dalšího postupu.

 

Krok 2 Postup vyjednávání

Řízení před zprostředkovatelem je zahájeno buď přijetím žádosti zprostředkovatelem nebo doručením rozhodnutí o jeho určení. Všechny písemné materiály se předávají zprostředkovateli ve dvojím vyhotovení.

Následně se strany i se zprostředkovatelem setkají, a to v závislosti na jejich dohodě buď na pracovišti nebo v kanceláři zprostředkovatel. Zde dojde k samotnému vyjednávání a k seznamování se s dokumentací a s podklady potřebnými pro řešení sporu, které zprostředkovatel převezme . O tomto je následně sepsán zápis, který by měl obsahovat i stručnou procesní historii sporu. Jeho součástí však může být také dohoda o odměně zprostředkovatele, pokud se strany po dohodě se zprostředkovatelem dohodnou na odlišné než standardní částce (viz níže).

Jednání trvá zpravidla několik hodin, pokud je to však žádoucí a účelné, může se i protáhnout, eventuálně se strany sejdou opakovaně.

DŮLEŽITÉ: Strany předávají zprostředkovateli všechny písemné dokumenty ve dvojím vyhotovení. Pokud strana chce, aby zprostředkovatel vzal takový podklad v potaz během vypracovávání finálního návrhu, musí mu jej sama předložit.

 

Krok 3 Povinnosti stran a odměna zprostředkovatele

Strany sporu a zprostředkovatel jsou povinni si vzájemně poskytovat požadovanou součinnost.

Náklady řízení před zprostředkovatelem hradí z poloviny každá strana. Součástí nákladů zprostředkovatele je zejména jeho odměna, ale také cestovné a další výdaje.

DŮLEŽITÉ: Nedohodnou-li se smluvní strany se zprostředkovatelem na odměně, náleží mu standardní odměna ve výši 7000 Kč.

 

Krok 4 Dohoda stran

Ideálním výstupem z řízení před zprostředkovatelem je dohoda stran na řešení sporu. S tím ostatně počítá i zákon, který předvídá konec řízení v podobě návrhu zprostředkovatele jen tehdy, pokud se strany nedohodnou jinak. O tom, jak bude tato dohoda vypadat i jakou formu na sebe vezme, rozhodují vždy specifické okolnosti konkrétního případu.

 

Krok 5 Návrh řešení

Pokud se strany nedohodnou na řešení sporu, předloží zprostředkovatel písemně návrh na řešení sporu do 15 dnů ode dne zahájení řízení. V každém případě by se měl zprostředkovatel snažit podat eventuální návrh v takové podobě, aby byl co nejpodobnější potencionální dohodě stran na řešení sporu.Tento časový úsek však může být dohodou stran a zprostředkovatele změněn.

Návrh zprostředkovatele na řešení sporu musí obsahovat:

  1. přesné označení smluvních stran,
  2.  skutečnosti, o kterých se nemohou smluvní strany dohodnout,
  3. názor zprostředkovatele,
  4. odůvodnění,
  5. datum,
  6. jméno a podpis.

 

 

Krok 6 Neúspěšné jednání a jak dál?

Řízení před zprostředkovatelem se považuje za neúspěšné, jestliže spor není vyřešen do 20 dnů ode dne zahájení řízení před zprostředkovatelem. I tuto lhůtu však mohou strany po dohodě se zprostředkovatelem změnit. Je-li řízení před zprostředkovatelem prohlášeno za neúspěšné, mohou smluvní strany společně požádat ministerstvo o určení zprostředkovatele nového nebo mohou po vzájemné dohodě písemně požádat rozhodce o rozhodnutí ve sporu v souladu se ZKV. Nedojde-li k uzavření kolektivní smlouvy ani po řízení před zprostředkovatelem a  smluvní strany nepožádají o řešení sporu rozhodce, může být jako krajní prostředek ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy vyhlášena stávka.

DŮLEŽITÉ: Stávka je krajní prostředek, který nakonec částečně poškodí všechny – zaměstnance, zaměstnavatele i další nezúčastněné osoby. Proto by mělo být jakékoliv její použití dobře rozváženo. Navíc neplatí rovnice, že stávka rovná se řešení. Často i po stávce jsou strany donuceny sednout k vyjednávacímu stolu a vést dialog. Nejefektivnějším a zpravidla nejrychlejším řešeními je proto téměř vždy vyjednávání.

 

 

Dokumenty

Kliknutím na příslušný dokument se vám tento otevře v novém okně ve formátu PDF