V

Věcná norma

v terminologie mezinárodního práva soukromého označení pro normu, která upravuje práva a povinnosti účastníků soukromoprávního vztahu. Jedná se tedy o hmotněprávní normy a náleží mezi ně přímé normy a věcné normy mezinárodního práva soukromého

Věcné normy mezinárodního práva soukromého

normy upravující hmotněprávně vztah s mezinárodním prvkem odlišně od hmotněprávního vztahu vnitrostátního, avšak na rozdíl od přímých norem se jich neužije přímo, ale teprve po odkazu kolizní normy. Příkladem jsou § 729 až §755 obchodního zákoníku.

Věcný statut

je právní řád, kterým se řídí věcná práva vztahující se ke konkrétní hmotné věci

Vídeňská úmluva o smluvním právu

Volba několika právních řádů je situace, kdy účastníci při volbě práva podrobí různé části svého právního vztahu různým právním řádům. Taková situace je častá a zcela v pořádku. Naopak problematickou je volba několika právních řádů pro konkrétní stejnou část právního vztahu či dokonce více právních řádů pro celý právní vztah současně. Takové ustanovení by bylo neplatné pro nesrozumitelnost a neurčitost. V praxi se však poměrně často vyskytuje.

Volba práva

shodný projev vůle účastníků právního stavu, podle něhož se mají jejich vzájemná práva a povinnosti řídit určitým právním řádem (lex electa). Jde o samostatné smluvní ujednání nezávislé na smlouvě, kterou byl založen právní vztah, pro který účastníci zvolili rozhodné právo. Přípustnost volby práva se bude zásadně řídit právním řádem, který takovou volbu umožňuje, konkrétně půjde o lex fori.

Jedná se o projev soukromoprávní zásady autonomie vůle. V českém právním řádu je dle ZMPS přípustná pro závazkové vztahy (včetně pracovní smlouvy) s mezinárodním prvkem.

Viz ustanovení § 9 odst. 1 ZMPS:

Účastníci smlouvy mohou si zvolit právo, jímž se mají řídit jejich vzájemné majetkové vztahy; mohou tak učinit i mlčky, není-li vzhledem k okolnostem o projevené vůli pochybnost.“

Dále pak ustanovení první věty § 16 odst. 1 ZMPS:

Poměry z pracovní smlouvy se řídí – pokud se účastníci nedohodnou na něčem jiném – právem místa, kde pracovník vykonává práci.“

Nakonec ustanovení o volbě práva nalezneme i ve větě první § 37 odst. 1 ZRŘ:

Jde-li v rozhodčím řízení o vztah s mezinárodním prvkem, rozhodci rozhodují spor podle práva, které strany zvolily.

Výhrada veřejného pořádku

korektiv kolizní metody, který se použije po určení rozhodného práva v případě, že by účinky zvoleného práva kolidovaly s některými základními zásadami tuzemského právního řádu. Někdy se hovoří o aktivní ochraně.

Výlučná pravomoc cizího soudu