P

Pravidla mezinárodního práva soukromého

jsou univerzální pravidla ovládající mezinárodní právo soukromé na celém světě, a to buď téměř bezvýhradně či alespoň částečně. Byla vytvořena ve středověku školou tzv. komentátorů (postglosátorů) a jsou projevem tzv. statutární teorie. Ačkoliv tato teorie byla moderním mezinárodním právem soukromým odmítnuta, nelze zcela popřít určitý vliv těchto pravidel na formování kolizních norem moderních právních řádů.

Pravidla pro řešení střetu mezinárodních smluv

Jsou pravidla pro vyřešení otázky použitelnosti ustanovení mezinárodních smluv, které jsou ve vzájemném střetu. Zjednodušeně je lze vyjádřit následujícím způsobem:

1) Použije se smlouva, která zavazuje oba státy, a nikoliv ta, která zavazuje jen jeden ze států (viz čl.30 (4) písm.b Vídeňské úmluvy o smluvním právu).

2) Pokud jsou zavázány oba státy oběma smlouvami, použije se ustanovení jedné ze smluv, které jejich vzájemný vztah řeší. V takovém případě hovoříme o zdánlivém střetu mezinárodních smluv.

3) V případě absence ustanovení sub 2) je třeba zkoumat, zdali mají obě smlouvy tentýž předmět. Pokud se smlouvy týkají téhož předmětu, považuje se dle zásady lex posterior derogat priori dřívější smlouva za skončenou (viz čl.30 (4) písm.a Vídeňské úmluvy o smluvním právu). Výjimkou však bude situace, kdy nebude zřejmý úmysl stran uplatnit novější smlouvu a kdy se úprava jedné ze smluv povede k sledovanému výsledku snadněji a účinněji. V takovém případě se uplatní zásada lex specialis derogat generali.

4) Pokud se smlouva téhož předmětu netýká, uplatní se zásada lex specialis derogat generali.

(zdroj: Kučera, Z.: Mezinárodní právo soukromé, s.51)

Přímá metoda

metoda úpravy právních vztahů s mezinárodním prvkem, která spočívá v užívání přímých norem. Tato metoda vede k unifikaci mezinárodního práva soukromého.

Přímá norma

hmotněprávní normy upravující přímo soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvkem, aniž dochází k pouhému odkazu na jinou normu. Metoda úpravy používající přímé normy se nazývá přímá metoda. Stát považuje přímé normy za normy vlastního práva.