Novela zákona o rozhodčím řízení

Dlouho diskutovaná novela zákona o rozhodčím řízení je tu… Co přináší? Posílení ochrany spotřebitelů nebo narušení samotných principů arbitráže? Dne 1. dubna 2012 nabude účinnosti novela zákona  č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZRŘ“) provedená zákonem č. 19/2012 Sb. Jejím hlavním cílem je podle důvodové zprávy posílení ochrany spotřebitele a napravení pověsti rozhodčího řízení jako alternativního řešení soukromoprávních sporů. Důvodová zpráva upozorňuje, že bylo zvažováno několik variant úpravy této problematiky, včetně velmi radikálního zákazu rozhodčí doložky ve všech spotřebitelských smlouvách. Přijata byla nakonec mírnější varianta. Již dříve některé české soudy zdůrazňovaly, že současná právní úprava je v rozporu s evropským právem a s judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Forma rozhodčí doložky Základní změnu podstoupí zejména forma rozhodčí doložky, neboť ZRŘ nadále stanoví, že sjednává-li se rozhodčí smlouva pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv, musí být sjednána samostatně a nikoliv jako součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní. V opačném případě by byla rozhodčí doložka neplatná. Podrobnější podmínky pak musí splňovat i informování spotřebitele, které musí být provedeno s dostatečným předstihem před uzavřením rozhodčí doložky, a to takovým způsobem, aby byl spotřebitel schopen posoudit, jaké důsledky pro něho mohou uzavřením rozhodčí doložky nastat. Zůstává otázkou, jak takový vágní pojem vykládat. Konečně ZRŘ nově stanovuje, co všechno musí Rozhodčí doložka pro spotřebitelské spory obsahovat. Jde o informace o rozhodci nebo o tom, že rozhoduje stálý rozhodčí soud, o způsobu zahájení rozhodčího řízení, o odměně rozhodce a předpokládaných druzích nákladů, které mohou spotřebiteli v rozhodčím řízení vzniknout, a o pravidlech pro jejich

Český překlad Pokynů IBA pro střet zájmů v mezinárodní arbitráži

Střet zájmů je jedením z nejzákladnějších problémů rozhodčího řízení. Jedině nezávislý a nestranný rozhodce může zaručit, že se arbitráž stane důvěryhodným a plnohodnotným způsobem řešení sporů. Z tohoto důvodu vytvořila Mezinárodní advokátní komora (IBA) soubor pravidel nazvaný Pokyny pro střet zájmů v mezinárodní arbitráži, jejichž cílem mělo být pomoci rozhodcům i stranám v mezinárodní obchodní arbitráži tam, kde jsou zákony a rozhodčí pravidla němá – v konkrétních případech, kdy se naskýtá otázka případné závislosti a podjatosti. Při studii v roce 2004 však IBA zjistaila, že se tato pravidla prakticky vůbec nepoužívají ve dvou státech OECD, a sice ve Španělsku a jak jinak než v České republice. Ve snaze tuto nevhodnou  situaci zlepšit vám FORARB přináší neoficiální překlad těchto pravidel do češtiny, který naleznete zde.

CIETAC – Asijský tygr mezi rozhodčími institucemi?

Představujeme vám postupně všechny významné rozhodčí instituce světa a začínáme v Číně u arbitrážního centra, které je v současné době v Říši středu patrně nejúspěšnější. Svým významem možná v budoucnu předběhne i takové tradiční hráče, jakými jsou singapurský  SIAC či japonský JCAA. CIETAC má značný vliv na vývoj čínského práva rozhodčího řízení. Současně se však nemůže zcela zbavit nálepky rozhodčí instituce, která je pod vlivem svého mateřského státu, tedy Čínské lidové republiky se vším, co k tomu patří. V tomto směru je každé nové vydání jeho rozhodčích pravidel posunem kupředu. Pravidla CIETAC byla v roce 2012 použita jako podklad pro mezinárodní soutěž studentů v oblasti arbitrážního práva Willem C. Vis International Commercial Arbitration Moot. Podrobnější informace naleznete v sekci Arbitrážní instituce.

Venezuela odstoupila od Washingtonské smlouvy ICSID

Dne 24. ledna obdržela Světová banka oznámení zaslané jménem Bolívarské Republiky Venezuela, ve kterém se oznamuje, že tato smluvní strana v souladu s článken 71 Washingtonské smlouvy ICSID od dané smlouvy odstupuje. Venezuela se tak stala po Ekvádoru a Bolívii již třetí smluvní stranou. Tento čin však v kontextu zahraniční politiky zmíněného státu nepřekvapuje. Odstoupení nabyde účinnosti dne 25. července 2012. Světová banka již informovala všechny smluvní stráty. Pro další podrobnosti viz internetové stránky Světové banky.